Ochránci přírody varují: novela zákona o myslivosti poškodí krajinu a zbavuje myslivce zodpovědnosti

„Novela zákona o myslivosti nerespektuje zájmy přírody,“ uvedl Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA na tiskové konferenci. „Přemnožená zvěř se do jisté míry podílí na současné kalamitě,“ doplnil. Podle Bláhy průměrně 64 % listnáčů a jedlí vysazených na území republiky končí v žaludcích zvěře. Na čtvrtině území se jedná až o 100 % mladých stromků, které zvěř poškodí. Sdružení lesníků Pro Silva Bohemica vyčíslilo škody způsobené zvěří na lesních porostech na 7 miliard korun ročně.

Myslivecké hospodaření se má nově plánovat podle minimálních stavů
„Nikdo nechce zvěř vystřílet, ale se současnými stavy zvěře není obnova lesů možná,“ varuje Bláha a dodává: „Zásadou zákona o myslivosti proto musí být, že nedochází k nepřiměřenému poškození lesa.“ Ochránci přírody proto kritizují, že ministerský návrh novely ruší dosavadní koncept normovaných stavů. „Normované stavy zvěře jsou nefunkčním ustanovením zákona a je na místě je zrušit. Plány mysliveckého hospodaření se zvěří se nově budou odvozovat od minimálních stavů nutných pro zachování druhu, úživnosti honitby a výše škod,“ vysvětluje změny Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě ze dne 13. února.
Hnutí DUHA rovněž namítá, že novela lesního zákona včetně pozměňovacího návrhu zákona o myslivosti byla schválena 13. září a hned následující den se sešel ministr zemědělství Miroslav Toman s předsedou ČMMJ, Jiřím Janotou, a dohodli se na vypracování novely zákona o myslivosti. Novela podle Bláhy zbavuje myslivce zodpovědnosti.
Podle Petra Stýbla, ředitele ČSOP, již není v silách myslivců stavy zvěře efektivně snížit kvůli stárnoucí členské základně. Jako možné řešení ochránci navrhují, aby se na lovu podíleli sami vlastníci pozemků, nebo aby lov mohli zadat. Kvitují, že ministerský návrh novely zákona o myslivosti umožňuje poplatkové lovy bez doprovodu.

Ministerský návrh neuvádí, kdo posoudí stav ekosystémů
Za velký nedostatek ochránci považují, že novela nezadává zmocnění, kdo posoudí stav ekosystémů a škody působené zvěří, podle kterých by byl odvozen plán lovu. Podle schváleného lesního zákona měly být posudky vypracovány pro každou honitbu a zodpovědnost za vypracování plánů lovu by nesly orgány státní správy myslivosti. To však kritizovali myslivci zastoupeni ČMMJ. Hlavním argumentem byla výše nákladů na vypracování posudku pro každou honitbu samostatně. Ochránci naopak namítají, že náklady na posudky by byly stále nižší než náklady za škody působené zvěří. ČMMJ novelu obhajuje: „Podle ministerského návrhu bude uživatel honitby povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření. Při tom vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a mj. z výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech.“

Mezi myslivci a ochranáři se vede spor o chráněné a invazní druhy
Petr Stýblo za ČSOP dále požaduje, aby ze seznamu zvěře byly vymazány chráněné druhy živočichů. Ředitel ČSO, Zdeněk Vermouzek, doplnil, že budou usilovat o vypuštění poláka velkého ze seznamu. Upozornil také na velký rozpor mezi zákonem o ochraně přírody, který se snaží eliminovat invazní druhy, a zákonem o myslivosti. „Pro myslivecké plánování je však nezbytné znát stavy i zvláště chráněných druhů, zejména vlků a rysů, kteří loví část spárkaté zvěře. Invazní druhy naproti tomu podle aktuálně připravovaných zákonů zvěří nebudou, ale myslivci získají právo je lovit. Pokud by tyto druhy byly zvěří, nesli by myslivci odpovědnost za jimi páchané škody. Hospodářská hodnota těchto druhů je ale takřka nulová. S tímto postupem souhlasí i Ministerstvo životního prostředí. V současné době není důvod zasahovat do seznamu druhů, které jsou zvěří,“ namítá ČMMJ v tiskové zprávě.

ČMMJ podporuje ministerský návrh, ochránci nepoleví ze svých požadavků
ČMMJ podle tiskové zprávy podporuje návrh novely zákona o myslivosti předložený Ministerstvem zemědělství: „Novela zajistí efektivní snížení stavů zvěře bez vyvlastňování práv majitelů pozemků a rozkladu myslivosti, která je součástí českého nehmotného kulturního dědictví.“ ČMMJ odmítá tvrzení ochranářských organizací, že si novela nepřeje stanovovat výši lovu podle poškození lesních porostů. „Ekologové velice nekorektním způsobem zaútočili na myslivce i myslivost jako takovou. Řada jejich argumentů plyne z obyčejného nepochopení a neznalosti fungování přírody, chování zvěře, zákonitostí mysliveckého plánování a diskutované novely,“ komentuje vyjádření ekologických organizací Jiří Janota.
Všechny ochranářské organizace podaly k ministerskému návrhu připomínky, které se mají projednávat v příštím týdnu. Pokud je ministerstvo nezohlední, budou své zájmy prosazovat v Poslanecké sněmovně.
14. 2. 2020, redakce