Počet vlčích teritorií v Česku stoupá, vědci jich zmapovali 24

Údaje o vlčích teritoriích zahrnují období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. „Smečky v našich podmínkách obvykle čítají čtyři až šest jedinců,“ poznamenali ekologové z Hnutí Duha.

Na monitoringu a terénním výzkumu se podíleli Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a Správou Národního parku Bavorský les. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. „Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech - na slovenské straně Javorníků,“ uvedli odborníci.

Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám zjištěno také v Českém lese.

„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti,“ řekl Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha. 

V sezoně 2020/2021 odborníci geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území republiky, což je víc než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období.

„Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků (máme jen o dvě teritoria více než dřív), ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci,“ uvedl Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zodpovědný za genetický monitoring vlka. 

Více informací ke genetickému monitoringu vlka lze nalézt na zde

Loni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Za minulý rok eviduje 190 útoků vlků, předloni jich bylo 238, sdělila mluvčí agentury Karolína Šulová. Chovatelé mohou čerpat na ochranu stád dotace a stát vyplácí také kompenzace za kusy prokazatelně zabité vlky. Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků.

„V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850 000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody,“ uvedla Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Podle přehledu zjištěných škod vlci během minulého roku usmrtili skoro 400 ovcí, přes 60 kusů skotu a tři kozy, dalších 37 hospodářských zvířat zranili. Stát loni na náhradách zaplatil přes 5,3 milionu korun, v roce 2020 to bylo necelých 6,2 milionu korun. Vlk do české krajiny podle ochránců přírody patří stejně jako hospodářská zvířata. Pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny, která okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům.

Vědci čekají, že počet vlčích teritorií dál poroste, zejména v méně navštěvovaných příhraničních regionech.

„Očekávali jsme a stále dále očekáváme nárůst teritorií vlků, přeci jen naše krajina s vysokými nadstavy kopytníků skýtá ideální podmínky pro silnější rozvoj populace. Ovšem také stále sledujeme osídlování klidnějších partií ČR; mluvíme zejména o méně navštěvovaných příhraničních regionech. Stále je docela evidentní a silná vazba vlků na chráněná území ČR (např. je osídleno velké množství CHKO či části národních parků) nebo na lidmi méně využívané regiony (jako třeba Český les a Krušné hory) či vojenské prostory,“ uvedl Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD a OWADis.

Podle ČTK a TZ Hnutí DUHA