Pokuty za překročení normovaných stavů zvěře

V uplynulých týdnech připravila státní správa myslivosti v Ústeckém kraji části uživatelů honiteb nepříjemné překvapení v podobě oznámení o zahájení řízení ve věci udělení pokuty za překročení normovaných stavů zvěře. Krok Krajského úřadu (KÚ) Ústeckého kraje pochopitelně vyvolal mezi uživateli honiteb značnou vlnu nevole. Argumentům úředníků KÚ se dá máloco vytknout, neboť se opírají o paragrafy v zákoně o myslivosti, ale posuzuje-li se celá kauza v souvislostech, ukazuje se, že opatření bude mít spíše kontraproduktivní efekt. Především se ale opět v plné nahotě odkrývá nefunkčnost našeho systému hospodaření se zvěří.

KÚ Ústeckého kraje zaslal v červnu 2013 úředníkům státní správy myslivosti na 14 obcích s rozšířenou působností (ORP) podnět k zahájení správních řízení vztažených k úpravám stavů zvěře v honitbách uznaných na území Ústeckého kraje. Upozorňuje v něm, že v mnoha honitbách jsou překročeny normované stavy (NS) černé, jelení, daňčí, mufloní a srnčí zvěře, následkem čehož dochází k vysokým škodám působeným zvěří. V podnětu je zdůrazněno, že orgány státní správy myslivosti nemohou překročení NS především spárkaté zvěře tolerovat a že je nutné využívat všechny zákonem stanovené možnosti ke snižování stavů zvěře podle ustanovení § 39 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti (ty jsou podle KÚ jasné), ale také ukládání sankcí podle § 64 zákona za neplnění povinností. Podle ustanovení § 64 odst. 3 písm. c) může orgán státní správy myslivosti uložit pokutu až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 3 odst. 2 zákona. Ustanovení § 3 odst. 2 zákona o myslivosti zní: „Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce“.

Z ustanovení § 64 odst. 3 zákona podle KÚ jednoznačně vyplývá povinnost orgánů státní správy myslivosti uložit pokutu, na rozdíl od § 64 odst. 4 zákona o myslivosti, který uložení pokuty pouze umožňuje. Dále je v ustanovení § 64 odst. 5 uvedeno, že „za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené“. KÚ k řízení o uložení pokuty podle § 64 odst. 3 písm. c) zákona doporučil správním orgánům zahájit přednostně řízení s těmi uživateli, u nichž jsou jarní sčítané stavy oproti NS ve výrazném nepoměru, a to mnohdy tak, že jsou několikanásobně překročeny.

Co se týče sankcionování hříšníků, jde KÚ ještě dál. Ve svém podnětu upozorňuje, „že se skutečností povinnosti ukládání pokut je povinnost zahájení řízení podle ustanovení § 47 odst. 5 zákona (řízení o odebrání loveckého lístku) v souvislosti s ustanovením § 47 odst. 3 písm. d) zákona, a to u uživatelů honiteb, kteří nejsou právnickými osobami. V případě, že by tak ze strany orgánů státní správy myslivosti učiněno nebylo, může tak být za určitých podmínek s ohledem na ustanovení § 33 odst. 6 písm. d) zákona (zánik nájemní smlouvy) naplněna skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 a § 330 zákona 40/2009 Sb. trestního zákoníku.“ Jinými slovy: nejenže dostanete pokutu, ale některým možná bude odebrán lovecký lístek. A vy, úředníci, pokud nebudete pokuty rozdávat, budete mít problém, protože půjde o zneužití pravomoci úřední osoby. Do klinče se tak dostali nejen uživatelé honiteb, ale i ti, kteří mají dohlížet nad jejich počínáním v honitbách.

Je veřejným tajemstvím, že NS různých druhů spárkaté zvěře jsou v naprosté většině honiteb Ústeckého kraje dlouhá léta překračovány. To je ostatně vcelku běžná věc na většině území ČR. Aby nebyly, když systém „hospodaření“ se zvěří včetně nastavení NS byl vymyšlen před desítkami let, tedy za zcela jiných podmínek, a za tu dobu se nezměnil. Teoreticky propracovanou a do dokonalých formulářů nacpanou hru na pravdu není třeba popisovat. O problému s vysokými stavy spárkaté zvěře na Ústecku se tedy dlouhodobě ví, ale zatím ho nikdo neřešil – něco se naplánovalo, něco se nalovilo, a tak to jde z roku na rok.

Hrozba v podstatě plošných sankcí se týká velkého počtu uživatelů honiteb. Navíc je zřejmé, že reálné stavy některých druhů zvěře se v některých honitbách natolik odlišují od stavů normovaných, že uživatele těchto honiteb, pokud budou hlásit státní správě skutečné stavy, mohou v podstatě každý rok očekávat pokutu. V současných poměrech totiž nejsou schopni situaci vyřešit. V případě uživatelů honiteb LČR má věc ještě další aspekt: pokud dostanou pokutu, v příštím výběrovém řízení nebudou moci využít opčního práva na pronájem honitby („čistý rejstřík“ je jednou z podmínek LČR). A o odebrání loveckého lístku nájemcům honiteb – fyzickým osobám nemluvě …

Uživatelé honiteb z Ústeckého kraje se ptají, proč by měli platit pokuty, když v jiných regionech ČR je situace se zvěří stejná a nikdo za to není sankcionován a upozorňují na specifika jednotlivých honiteb (např. migrace zvěře v průběhu roku).

Jak se vše vyvine, ukáže čas. Někteří uživatelé honiteb, které mají stanoveny NS, mají na stole oznámení o zahájení správního řízení a přemýšlejí, jak se zachovají. Klidné spaní nemají ani úředníci státní správy z ORP, kteří jim oznámení zaslali, a plnou hlavu myšlenek mají možná i jejich kolegové z KÚ, kteří vše „spískali“. Co bude výsledkem? S ohledem na znalost místních poměrů lze již nyní nastínit následující prognózu:

1. Úředníci z ORP vymyslí pro uživatele honiteb s překročenými NS pokuty, které pro ně nebudou zásadní či dokonce likvidační. Úředníci budou „kryti“, aby je KÚ nemohl popotahovat za nečinnost. Vlk se nažere a koza zůstane celá.

2. Uživatelé honiteb budou skřípat zuby, ale pokuty zaplatí. Někteří (zvláště ti, kteří mají honitby pronajaté od LČR) dají věc k soudu a s velkou pravděpodobností v soudní při zvítězí, neboť státní správa nebude schopna dodat relevantní důkazy podporující její tvrzení.

3. Ač původně nechtěli lhát, budou v letošním roce již všichni uživatelé honiteb svorně uvádět do mysliveckých výkazů do kolonky sčítaných stavů maximálně pouze NS, aby měli napříště od státní správy pokoj, a stavy zvěře budou řešit různými způsoby … Mnozí přestanou s úřady spolupracovat a vzájemnou komunikaci omezí na nezbytné minimum.

4. Na „nový systém“ si všichni rychle zvyknou. Taktně o něm budou mlčet, „pojede“ se dál.

Není těžké odhadnout, co bude výsledkem, každopádně půjde o paradox. Jak konstatoval jeden zkušený úředník státní správy myslivosti z opačného konce republiky: „Všichni uživatelé, kteří vykazují vyšší stav zvěře, než je NS, zaslouží pochvalu, protože se přibližují pravdě a nelžou jako někteří jiní. Pokud se totiž vykáže vyšší stav než NS, automaticky se plánuje vyšší odstřel, aby bylo možné přiblížit se NS. Jestliže budou uživatelé honitby represí přinuceni vykazovat stav nižší, než je stav reálný, nemohou naplánovat vyšší lov a početnost zvěře bude ve skutečnosti ještě více narůstat. Vyhrůžkami a pokutami se tedy dospěje k opačnému výsledku a stavy zvěře budou ještě vyšší“. Úředníci KÚ Ústeckého kraje by rádi udělali v honitbách pořádek, což je jistě chvályhodné. Postup, který zvolili, je sice podložen zákonem, ale s velkou pravděpodobností se mine účinkem.

Na výše popsaném příkladu je vidět, že léta používaný systém plánování lovu má zásadní vady, všechno hraní na minimální a normované stavy v současném pojetí je k ničemu. Pokud se radikálně nezmění základní podmínky hospodaření se zvěří (legislativa a role státu), jen přejdeme od dnešní fabulace k fabulaci na druhou.

Postup KÚ Ústeckého kraje potvrdilo MZe svým dopisem krajským úřadům v lednu 2014. Ve Světě myslivosti č. 3/2014, který vychází 28. 2. 2014, toto stanovisko obhajuje ředitel odboru státní správy lesů a myslivosti MZe Jiří Pondělíček.

Odborná veřejnost nový přístup MZe k aplikaci některých pasáží zákona o myslivosti naopak kritizuje, neboť poukazuje na jeho vytržení z kontextu a v konečném důsledku na kontraproduktivitu. Nesouhlas vyjadřuje sedm odborníků v anketě ve Světě myslivosti č. 3/2014.

Další negativní reakcí je otevřený dopis adresovaný ministru zemědělství Marianu Jurečkovi. Kromě jiných je pod ním podepsáno několik pracovníků státní správy myslivosti.