Přemnožení spárkaté je pro vlastníky lesů černou můrou
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Myslivost proto byla jedním z hlavních témat zasedání republikového výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) 29. května ve Žluticích, jejichž městské lesy jsou vysokými stavy jelena siky a muflona doslova decimovány.
Spárkatá zvěř je na mnoha lokalitách České republiky přemnožena a vlastníkům lesních pozemků působí neúnosné škody. Nová úprava doby lovu z pera ministerstva zemědělství neakceptovala připomínky vlastníků pozemků a je pouze kosmetickou změnou. Situaci by sice zčásti mohl vyřešit důslednější výkon státní správy dle současného zákona o myslivosti, za nezbytnou však SVOL považuje novelizaci zákona a jeho vyhlášek.
Období první republiky je často myslivci označováno jako zlaté období české myslivosti. Lovila se však zejména zvěř drobná, stavy spárkaté zvěře byly výrazně nižší a jejich značná část (daňčí, mufloní, sičí a zejména černá zvěř) byla navíc chována pouze v oborách, a to si dnešní myslivci nechtějí připustit. Podle dostupných statistik se například odstřel mufloní zvěře kolem roku 1925 pohyboval v desítkách kusů, ale v současné době se loví více než 9 tisíc kusů, černá zvěř se v roce 1925 prakticky nelovila, v roce 2012 se už ulovilo více než 180 tisíc kusů, odstřel jelena siky se za uvedené období zvýšil 45krát. Na druhou stranu například koroptev polní z naší přírody téměř vymizela (a to roční úlovky před 70–80 lety dosahovaly více než dvou miliónů) a zvěř zaječí je na pokraji přežití.
Jak uvedl starosta Žlutic, odstraňování škod způsobených zvěří na městském majetku stojí městskou pokladnu milión korun ročně. Lesní majetek města o velikosti cca 1 000 ha je rozptýlen na katastrální výměře deseti tisíc ha a město tudíž není schopné vytvořit vlastní honitbu, pro kterou se vyžaduje 500 hektarů souvislých ploch. „Na celé této ploše je více než deset honiteb, problémy s neúměrně vysokými stavy zvěře se týkají především soukromých nájemců honiteb. Pro loveckého hosta je zážitkem potkat stádo čítající dvě stovky muflonů, ovšem pro naše lesy je to tragické,“ doplnil Václav Konopík, správce žlutických lesů a člen republikového výboru SVOL.
Hospodaření lesů Žlutic limitují stavy zvěře
Vlastníkům lesů je podle SVOL často podsouváno, že chtějí lesy bez zvěře. Tento extrémní názor SVOL odmítá, stejně jako označování myslivosti za jediný předmět zájmu vytržený z celého komplexu vztahů lesního ekosystému. Zvěř k lesu neodmyslitelně patří, ale les nemůže být „velkovýkrmnou“ zvěře.
K vyřešení situace by podle republikového výboru SVOL jednoznačně přispěla novelizace vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, odvození únosných stavů zvěře dle rozsahu způsobených škod (např. definovat únosný stav zvěř jako takový, který umožňuje zdárné odrůstání přirozené obnovy lesa bez nákladných technických opatření) a zrušení mysliveckého plánování, neboť je nepochybné a opakovaně prověřené, že myslivecké výkaznictví se provádí pouze formálně, na papíře, a sčítané stavy zvěře neodpovídají realitě. SVOL dále považuje za nezbytné posílení práva vlastníků při tvorbě honitby a v honebním společenstvu, rozšíření možnosti výpovědi nájemních smluv, zavedení institutu rozhodce k dohadování náhrad škod způsobených zvěří a větší funkčnost státní správy.
red.
„Přimět však naše zákonodárce ke změně myslivecké legislativy je nesmírně obtížné. SVOL o ni usiluje více než deset let. Každý nový ministr zemědělství slibuje řešení problému, ale výsledek se míjí účinkem, myslivecká loby je silná a přijaté změny tudíž bezzubé,“ uvedl předseda sdružení František Kučera.
Období první republiky je často myslivci označováno jako zlaté období české myslivosti. Lovila se však zejména zvěř drobná, stavy spárkaté zvěře byly výrazně nižší a jejich značná část (daňčí, mufloní, sičí a zejména černá zvěř) byla navíc chována pouze v oborách, a to si dnešní myslivci nechtějí připustit. Podle dostupných statistik se například odstřel mufloní zvěře kolem roku 1925 pohyboval v desítkách kusů, ale v současné době se loví více než 9 tisíc kusů, černá zvěř se v roce 1925 prakticky nelovila, v roce 2012 se už ulovilo více než 180 tisíc kusů, odstřel jelena siky se za uvedené období zvýšil 45krát. Na druhou stranu například koroptev polní z naší přírody téměř vymizela (a to roční úlovky před 70–80 lety dosahovaly více než dvou miliónů) a zvěř zaječí je na pokraji přežití.
Jak uvedl starosta Žlutic, odstraňování škod způsobených zvěří na městském majetku stojí městskou pokladnu milión korun ročně. Lesní majetek města o velikosti cca 1 000 ha je rozptýlen na katastrální výměře deseti tisíc ha a město tudíž není schopné vytvořit vlastní honitbu, pro kterou se vyžaduje 500 hektarů souvislých ploch. „Na celé této ploše je více než deset honiteb, problémy s neúměrně vysokými stavy zvěře se týkají především soukromých nájemců honiteb. Pro loveckého hosta je zážitkem potkat stádo čítající dvě stovky muflonů, ovšem pro naše lesy je to tragické,“ doplnil Václav Konopík, správce žlutických lesů a člen republikového výboru SVOL.
Hospodaření lesů Žlutic limitují stavy zvěře
Vlastníkům lesů je podle SVOL často podsouváno, že chtějí lesy bez zvěře. Tento extrémní názor SVOL odmítá, stejně jako označování myslivosti za jediný předmět zájmu vytržený z celého komplexu vztahů lesního ekosystému. Zvěř k lesu neodmyslitelně patří, ale les nemůže být „velkovýkrmnou“ zvěře.
K vyřešení situace by podle republikového výboru SVOL jednoznačně přispěla novelizace vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, odvození únosných stavů zvěře dle rozsahu způsobených škod (např. definovat únosný stav zvěř jako takový, který umožňuje zdárné odrůstání přirozené obnovy lesa bez nákladných technických opatření) a zrušení mysliveckého plánování, neboť je nepochybné a opakovaně prověřené, že myslivecké výkaznictví se provádí pouze formálně, na papíře, a sčítané stavy zvěře neodpovídají realitě. SVOL dále považuje za nezbytné posílení práva vlastníků při tvorbě honitby a v honebním společenstvu, rozšíření možnosti výpovědi nájemních smluv, zavedení institutu rozhodce k dohadování náhrad škod způsobených zvěří a větší funkčnost státní správy.
red.