Pro ochranu a management velkých šelem v Evropě jsou potřebná skutečná řešení
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Představitelé evropských národních mysliveckých asociací z více než 30 zemí se 27. září sešli na konferenci Federace mysliveckých organizací Evropské unie (FACE) v Praze, aby diskutovali o nejnovějším vývoji v problematice velkých šelem v Evropě. Hlavní pozornost byla věnována nedávným konzultacím a sdělením Evropské komise (EK), která uznává, že konfliktů přibývá, a naléhavě vyzývá místní orgány, aby plně využívaly stávajících výjimek z přísné ochrany: „Návrat vlka do regionů EU, kde byl dlouhou dobu nepřítomný, vede stále více ke konfliktům s místními zemědělskými a loveckými komunitami, zejména tam, kde nejsou široce prováděna opatření k prevenci útoků na hospodářská zvířata.“
Foto FACE
Lovci a myslivci jsou klíčovými zainteresovanými stranami v ochraně a managementu velkých šelem. Na konferenci účastníci diskutovali o několika úspěšných příkladech ochrany velkých šelem, při kterých se lovci aktivně podíleli na ochraně, monitorování a managementu. Vzhledem k tomu, že některé populace velkých šelem rostou, může to vést ke zvýšeným konfliktům, často zhoršeným nelogickou reakcí na zvýšení úrovně ochrany, spíše než zlepšení managementových opatření pro lepší soužití.
Při řešení problémů ochrany velkých šelem je zásadní zvážit dopady na živobytí a komunity místních obyvatel, zejména tam, kde existují nevhodné rámce managementu. Nejhorším scénářem je, když se místní komunity vypořádají s šelmami samy. Strategie ochrany a managementu proto musí být inkluzivní a musí zohledňovat potřeby a perspektivy místních obyvatel.
Evropská komise při několika příležitostech uvedla, že členské státy by měly plně využít flexibility stanovené ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, včetně aktuálního řešení koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech, které představují nebezpečí pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro člověka. Revize pokynů EK k přísné ochraně je bohužel restriktivnější než předchozí verze. Rovněž se všeobecně neuznává, že management je slučitelný s dlouhodobou ochranou druhů.
V komunitě myslivců se nyní očekává, zda Komise přizpůsobí své pokyny v souladu se svými nedávnými prohlášeními o vlcích.
Na závěr konference Torbjörn Larsson, prezident FACE, uvítal oznámení Evropské komise, že se bude zabývat návrhem na případnou změnu statusu ochrany vlka a zavedení větší flexibility do právního rámce. Uzavřel: „Nyní je čas na skutečné kroky k zajištění ochrany a managementu vlka a dalších velkých šelem ve spolupráci s evropskými venkovskými komunitami.“
Na konferenci zazněla řada prezentací ze Švédska, Rumunska, Lotyšska, Slovenska, České republiky, Německa, Chorvatska a Slovinska. Ty byly podpořeny několika diskuzními příspěvky členů FACE z dalších evropských zemích.
Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity uvedl, že stát minulý rok vyplatil na kompenzacích za škody způsobenými vlky zhruba 9,7 milionu Kč (400 000 eur). Počet útoků na hospodářská zvířata v ČR vzrostl z asi 300 v roce 2018 na téměř 700 kusů dobytka v loňském roce, nejčastěji šlo o ovce. Podle Ježka za loňský rok bylo u nás podle oficiálních údajů 24 teritorií vlka, což odpovídá asi 150 jedincům. Řekl, že letos se již objevují případy smeček, které se pohybují ve vnitrozemí a které se již také rozmnožily. „Čelíme otázce, jakým způsobem se k hospodaření s vlkem postavit,“ dodal.
Ježek také poukázal na to, že podle platné legislativy patří vlk mezi druhy, které mají být myslivecky obhospodařované, ale za současných podmínek je myslivci lovit nemohou. Podle něj vlky nejčastěji usmrcují srážky s automobily, ale dochází i k nelegálnímu lovu. Doplnil, že hospodaření s vlčí populací má na starost ministerstvo životního prostředí, které poskytuje například dotace na různé způsoby ochrany stád pro zemědělce.
Ježek dále uvedl, že v současné době vlci uloví zhruba 12 kusů zvěře na 1 000 hektarů, zatímco myslivci ročně uloví kolem 50 kusů na stejně velkém území. Za celý rok se tak odstřelí v celé ČR kolem 400 000 kusů spárkaté zvěře. Podle něho je však zároveň nyní velký tlak na to, aby se střílelo více zvěře, která je přemnožená. Také se diskutuje o tom, zda by se měl vlk ze seznamu zvěře v zákoně odstranit.
Na konferenci vystoupila řada řečníků, kteří popisovali situaci s velkými šelmami například ve Španělsku, Rumunsku nebo Litvě. „Vlkovi se daří dobře. Populace jsou stabilní nebo se dokonce zvyšují,“ řekl tajemník FACE David Scallan. Imrich Šuba ze Slovenska upozornil na to, že chování volně žijících šelem, jako jsou medvědi, vlci nebo rysi, se mění a důkazy lze vidět v řadě evropských zemí. I to je podle něj důvod, proč by se mělo přistoupit k redukci populace. Na Slovensku se téma přemnožených medvědů stalo i součástí předvolebních kampaní.
Ovidiu Ionescu z Rumunska na konferenci ukázal několik snímků, kde se medvědi pohybují přímo ve městech nebo na vesnicích. Došlo i na případy, kdy vstupují do domů nebo lezli po střechách. „Máme medvědy, kteří nejsou uložení k zimnímu spánku, protože je k disposici potrava,“ upozornil. Uvedl, že podle odhadů je v Rumunsku nejméně 8 000 medvědů, přičemž optimální populace je 4 000. V Rumunsku také dochází k útokům na lidi, například v roce 2021 zemřeli čtyři lidé.
Daniel Ligné ze Švédska uvedl, že v jeho zemi podle hrubých odhadů žije po letošních přírůstcích 500 až 550 vlků. Vlci ve Švédsku působí škody na stádech sobů. Nejen, že zvířata uloví, ale stáda rozeženou. „Chovatelé tráví týdny tím, aby je opět sehnali dohromady,“ doplnil Ligné.
Podle TZ FACE a ČTK, red.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.