Rekordní odstřel černé zvěře v sezóně 2017/2018. A co dál?
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
V mysliveckém roce 2017/2018 byl v České republice vytvořen nový historický rekord v úlovku černé zvěře. Oficiálně bylo odstřelem a odchytem uloveno přes 230 tisíc divočáků, což je téměř o 44 tisíc více než v dosud lovecky nejúspěšnější sezóně 2015/2016. Trend posledních let v otázce početnosti prasete divokého není třeba připomínat. Je nový rekord jen další epizodou, které není nutné přikládat větší pozornost, nebo má hlubší význam? Tuto otázku jsme položili respondentům naší ankety.
MVDr. Pavel Forejtek, CSc., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Roční úlovek černé zvěře přesahující 230 tisíc kusů znamená pro člověka neznalého poměrů v české myslivosti jednoznačný závěr: zvýšení úlovku oproti rekordnímu roku 2015/2016 o 44 tisíc kusů, a oproti předcházejícímu roku 2016/2017 dokonce o více než 70 tisíc kusů, musí znamenat, že myslivecká veřejnost pochopila vážnost situace, kterou především v oblasti škod v zemědělství, nebezpečí šíření ekonomicky velmi závažných nákaz i ohrožování bezpečnosti silniční dopravy černá zvěř představuje, a myslivci konečně prokázali, že mají o snížení početních stavů kalamitně přemnožené černé zvěře skutečný zájem, a zahájili razantní redukci jejích početních stavů.
Pokud však vycházíme ze znalosti myslivecké praxe většiny honiteb v České republice a k těmto zkušenostem přidáme fakt, že v převážné části hodnocené uplynulé lovecké sezóny bylo vypláceno za ulovený kus černé zvěře zástřelné, dosahující v nákazově nejvíce ohrožené oblasti až několika tisíc korun a ve zbývající části státu sumy sice nižší, ale přesto atraktivní, potom lze prudký nárůst úlovku s vysokou pravděpodobností přičíst právě na vrub vyplácenému zástřelnému a výsledné číslo pouze napovídá, kolik se asi skutečně černé zvěře u nás loví.
Budu velmi rád, pokud se v úvaze o roli zástřelného ve výši ročního úlovku černé zvěře mýlím. Aktuální příprava „vnadišť“ na zimní loveckou sezónu a výrazně sílící tlak na nestřílení bachyní však opět vrací celou problematiku stavů černé zvěře o mnoho roků zpět.
doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Na dosažený rekordní úlovek se dá dívat z různých úhlů a tomu bude odpovídat i hodnocení. Pro někoho může být důkazem odpovědnosti myslivců a jejich schopnosti zakročit v případě potřeby. Věční kritikové spíše zdůrazňují, že stavy černé zvěře jsou v důsledku mnoha let „chovu“ extrémně vysoké a myslivci si dnes nechávají platit za její lov namísto toho, aby nesli následky svých předchozích činů. Nepropadejme tedy přílišnému optimismu, že tento na první pohled pozitivní údaj zavře ústa všem kritikům. Při vhodné interpretaci jej lze totiž využít jako důkaz neschopnosti současného systému myslivosti zajišťovat společenské potřeby a jako argument pro změnu, např. pro profesionalizaci myslivosti.
Když se pokusím podívat na loňský úlovek z nadhledu, především je třeba ocenit všechny myslivce, kteří se na lovu podíleli, zejména ty, již místo lovu vyhledávali uhynulé kusy, případně lovili odchytem, odchycenou zvěř usmrcovali a odváželi do kafilérií. V čísle vyjadřujícím celkový úlovek se tak skrývá mnoho osobních příběhů snahy, vytrvalosti a odhodlání a ukazuje to, že jsme schopni zasáhnout, když máme patřičnou motivaci. To je velmi pozitivní zjištění. Méně pozitivní ovšem je, že taková situace nastala až ve chvíli, kdy před nás stát položil na stůl bankovky. Dosavadní apely v podobě článků odborníků a metodických pokynů úředníků bralo vážně jen málo myslivců. Zdá se, že kromě finanční motivace má státní správa za současné legislativy jen minimum možností donutit uživatele honiteb k nepopulárním opatřením.
Výhled do budoucna je tak velmi nejistý, a to zejména proto, že vůbec nevíme, jak se bude vyvíjet nákazová situace a s ní související finanční stimuly. Lze očekávat, že mimo zamořené zóny se chování myslivců postupně přesune tzv. „do normálu“, tedy k tomu, aby lov byl trvale udržitelný na přiměřené úrovni. Nakonec již nyní slyším z mnoha míst, že po loňské genocidě bachyní chybí přírůstek a černou je třeba šetřit. Snížení loveckého tlaku je i logické. Lovci pro peníze ze zástřelného loví, dokud se to vyplatí. Až bude divočáků méně, přestanou. Při zohlednění vysoké reprodukční schopnosti černé zvěře tak můžeme být během dvou let zpět na výchozích stavech. Současný pokles početnosti proto považuji jen za malou epizodu, další vývoj bude závislý na legislativě a nákazové situaci.
Ing. Miloš Ježek, Ph.D., Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze
Celkový úlovek 230 tisíc kusů černé zvěře znamená téměř 30 kusů na 1000 ha, nebo – chcete li – průměrně 40 kusů na každou honitbu v České republice! A to bylo úlovku dosaženo v roce, kdy mnoho myslivců po předchozí sezóně tvrdilo, že divočáci nejsou! V roce, kdy jsme zaznamenali dva milníky české myslivosti: prvním byl první případ afrického moru prasat, druhým bylo historicky první zavedení plošného zástřelného. Otázkou zůstává, co bylo skutečným impulzem pro vytvoření uvedeného rekordu. Nemyslím si, že to byl africký mor prasat, který měl sice fatální důsledky na myslivost, ale ty byly pouze lokální. Ty „globální“ nás teprve čekají. Pokud tím důvodem mělo být zástřelné, nejsem přesvědčen o tom, že bylo skutečně funkční! Kdybychom totiž vynesli do grafu křivku odstřelu a predikovali její vývoj, bylo by nám jasné, že o tak výrazné zvýšení odstřelu nejde. Mezi roky 2011 a 2012 došlo ke zvýšení odstřelu černé o 75 tisíc kusů, tzn. o 70 %, o deset let dříve o 30 tisíc, což představovalo navýšení asi o 50 %. A tak ani rok 2017 nevystupuje se svými 43 % z řady. Ale jak říká klasik, co bylo, to bylo… Je ovšem potřeba ptát se, co bude. V letošním roce dojde k výraznému poklesu odstřelu, ale v následujících letech se dočkáme opětovného růstu. Jsem plně přesvědčen, že k dalšímu nárůstu úlovku dojde také u dalších druhů spárkaté zvěře. Společně s výší odstřelu divočáků to opět odhalí v celé nahotě nefunkčnost systému řízení myslivosti v České republice. Iluze o odpovědných myslivcích jsem již ztratil, těch je skutečně jen hrstka, a pokud budeme dál vykazovat úlovky bez důsledných kontrolních metod, pokud budeme dál vyplácet zástřelné za ulovenou zvěř bez ohledu na pohlaví a věk, pokud budeme dál vydávat pouze metodické pokyny bez jejich důsledné opory v zákoně, tak budeme snadno překonávat rekordy! Je ale třeba počítat s tím, že každá legrace něco stojí. V Polsku již začali počítat účty…
Ing. Jan Jeniš, Vojenské lesy a statky České republiky, s. p., divize Lipník nad Bečvou
Množství ulovené a odchycené černé zvěře v minulé sezóně je podle mého názoru výsledkem vývoje situace kolem afrického moru prasat. Jestliže zástřelné bylo jednoznačně motivačním prvkem ke zvýšení lovu černé zvěře, je patrné, že se osvědčilo, a v tom vidím největší význam lovu černé zvěře v mysliveckém roce 2017/2018: ejhle, ono to jde!
Neznám výši úlovku podle krajů, ale myslím, že intenzita lovu černé zvěře se snižovala přímou úměrou se vzdáleností honiteb směrem na západ od ohniska afrického moru prasat u Zlína. Alespoň to vyplývá z debat s kolegy myslivci po celé republice. Zástřelné se následně, mimo oblast intenzivního lovu, přestalo vyplácet a rok 2018 je i navzdory obrovskému suchu semenným rokem dubu a buku. Kombinace těchto dvou faktů mě vede k přesvědčení, že v aktuální sezóně dojde k poklesu úlovku divočáků. Spousta myslivců bude nadále využívat černou zvěř jako náhradu za drobnou s tím, že „ono to s tím morem nebude tak strašné, když zastavili výplatu zástřelného“. A za druhé, velká část myslivců již neumí lovit černou zvěř v lese. A ta dá – jako už tolikrát předtím – před vnadišti, kde jí hrozí smrtelné nebezpečí, přednost žaludům a bukvicím ve stínu lesa.
Domnívám se, že je nutné stanovit si prioritu a tou je jednoznačně již dlouhou dobu snižování stavů černé zvěře. Této prioritě je nutné podřídit veškeré kroky a nedělat věci napůl (jak se to bohužel děje). Letošní situace nás podle mého názoru přesvědčí o tom, že v přírodě se vše pohybuje po sinusoidě a úlovek černé bude podstatně nižší než v sezóně minulé. Tedy pokud nedojde ke změně pravidel ve vyplácení zástřelného jako motivačního prvku či ke změně situace s africkým morem prasat.
Ing. Petr Ziegrosser, Třeboň
Všichni, kteří o černé zvěři něco vědí, nový rekord předpovídali. Stejně tak se dá předpokládat, že v lovecké sezóně 2018/2019 odstřel poklesne. Žaludy a bukvice lovcům trochu zkomplikují situaci. Dlouhodobě však křivka odstřelu stále strmě stoupá, navzdory „opatřením“ Státní veterinární správy souvisejícím s africkým morem prasat či amatérským názorům naštěstí již bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka. Nevím, kdy dosáhneme prof. MVDr. Emilem Tkadlecem, CSc., předpovězených 250 000 ulovených kusů černé (Svět myslivosti č. 9/2009). Ale díky nemohoucnosti státní správy a zarputilosti myslivců to nebude dlouho trvat. Jak říká jedno ruské přísloví: „Bůh vysoko, car daleko a kráva zajíce nedohoní.“
Anketa vyšla ve Světě myslivosti č. 9/2018.