Rozšíření chovu v beskydské odchovně tetřeva hlušce

„Celkem teď máme 19 samic, takže bychom měli ročně odchovat více mláďat. Dovezení samci přinesou nové geny,“ vysvětlila Adéla Jonáková, která beskydské zařízení koordinuje.

Lesy ČR zlepšují metodiku chovu i welfare chovaných zvířat a snaží se jim vytvořit co nejpřirozenější podmínky. Jen tak mohou tetřevi v přírodě přežít a rozmnožovat se. „Při jarním líhnutí kuřat simulujeme ve voliérách přírodní prostředí. Veškerou péči o mláďata necháváme záměrně na samicích,“ popsala Jonáková. Jakmile mláďata povyrostou, celé hejno se přemístí do speciální terénní aklimatizační voliéry v horách, kde si tetřevi zvykají na přírodu, do níž je pak lesníci na podzim vypustí.

„Tetřevy v terénu průběžně pozorujeme a po několikaletém provozu odchovny je zřejmé, že prospívají a mají šanci přežít. Jsou ale velmi plaší, zranitelní a potřebují les s mnoha druhy dřevin různého věku, ve kterém jsou i bobulové keře. V místech, kde tetřev žije, tomu přizpůsobujeme hospodaření,“ uvedl Tomáš Peka, lesní správce z Frýdku-Místku a dodal: „Část území také ponecháváme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny v bezzásahovém režimu a cíleně tlumíme tlak predátorů, jako je liška, kuna nebo divoké prase“.

Tetřev hlušec patří mezi kriticky ohrožený druh označovaný jako „deštníkový“, což znamená, že se díky jeho podpoře a úpravě hospodaření daří chránit i další ptáky, jako je například jeřábek lesní, datlík tříprstý, puštík bělavý, sýc rousný a jiné druhy.

V České republice žijí tetřevi kromě Beskyd také na Šumavě, kde mají Lesy ČR odchovnu od osmdesátých let minulého století.

TZ Lesů ČR