Senát schválil ústavní právo na zbraň

Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem; posílí také pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací.

„Návrh má nejenom symbolický charakter, ale může sloužit i jako pojistka do budoucna,“ uvedl za předkladatele Martin Červíček (ODS). Poukázal na tendence některých států EU zakazovat nošení jakýchkoli předmětů, které by mohly být použity jako zbraň. Odzbrojování obyvatelstva větší bezpečnost podle Červíčka nepřinese, neboť zločinci si zbraně opatří nelegálně.

Pro doplnění listiny hlasovalo 54 ze 74 senátorů v jednacím sále, potřeba byla třípětinová většina, tedy nejméně 45 hlasů. Normu prosadili zejména zástupci ODS, TOP 09, ANO a ČSSD s pomocí deseti členů klubu Starostů, pěti lidovců a dvou členů klubu Senátor 21 a Piráti. Proti bylo 13 senátorů a sedm se hlasování zdrželo. Doplnění listiny nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve sbírce zákonů, tedy nejdříve 1. srpna, nejpozději 1. září.

Proti doplnění listiny se veřejně postavily místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a pirátská senátorka Adéla Šípová. Podle nich je novela zbytečná s ohledem na ústavní právo na život a zákonná pravidla. Senátor Jan Holásek (za Hradecký demokratický klub) namítl, že výklad práva na život se může změnit. Poukázal na to, že text doplnění je kompromisní a má širokou podporu.

Novela vychází z petice Ligy Libe, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a vede podle zastánců novely k nárůstu počtu nelegálně držených zbraní. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Česko se proti kontroverzní unijní směrnici bránilo žalobou u Soudního dvora Evropské unie, ale neuspělo. Vláda proto musela předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou už Parlament schválil, zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.

Vlastnit a nosit střelnou zbraň smí legálně v ČR jen ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Výjimku tvoří zbraně, které nepodléhají registraci u policejního útvaru. Žadatel musí být mimo jiné bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a zdravotně i odborně způsobilý, což dokládá posudky. Podle informací policejního prezidia legálně nahlášených zbraní a vydaných zbrojních průkazů v ČR v posledních letech přibývá. V roce 2016 policie evidovala 300 307 zbrojních průkazů a 801 532 zbraní, loni to bylo 307 372 vydaných zbrojních průkazů a 900 087 zbraní.

Podle www.ctk.cz, 21. 7. 2021, red.