Srnčí zvěř postihla další rána, k pytlákům se přidala nemoc

Jedna rána za druhou stíhá v letošním roce srnčí zvěř na Třebíčsku. Zatímco na severu decimují její stavy pytláci, na jihu bojuje se zákeřnou nemocí. Ta navíc přímo nezabíjí, trpící zvířata zanechává naživu. Nemocné kusy pak vysvobodí leda milosrdná rána od myslivců.
Onemocnění není nové, na jihu Třebíčska jej pozorují již řadu měsíců.
"Myslivci se s ojedinělými případy napadení srnčí zvěře papilomatózou jelenovitých setkali již v minulých letech," potvrdil Jaroslav Kotrba z odboru životního prostředí Městského úřadu Moravské Budějovice.
Jak už název onemocnění napovídá, nemoc ohrožuje zástupce čeledi jelenovitých. Nad papilomatózou bědují hlavně myslivci. "Srnčí je v naší oblasti jedinou trofejovou zvěří, pokud to do ní vlétne ve větší míře, nic nám tady nezbude," obává se hospodář Mysliveckého sdružení Menhartice František Ellinger.
Ne náhodou se onemocnění vyskytlo na jihu Třebíčska.
"Kolega ze sousedního Znojemska tuto chorobu zvěře eviduje tři roky, podobně je tomu na Jindřichohradecku. Jsme na průsečíku těchto oblastí, sever okresu nebo Jihlavsko to v takové míře nepostihuje," upřesnil Kotrba.
Dva z pěti letošních případů onemocnění srnčí zvěře odhalili bačkovičtí myslivci. "Na první kus jsme narazili v červnu. Srna ale bohužel přešla na Znojemsko, slovili jsme ji, až když se po žních vrátila zpátky. Stejně tak později i další kus. Byly to pěti a šestileté srny," pověděl hospodář Mysliveckého sdružení v Bačkovicích František Hotař.

Nemocná zvěř nežije, přežívá
Nemoc se projevuje zprvu nenápadně, propuká však rychle a viditelně. "Na těle nemocného kusu se na kůži objeví novotvary velikosti od malé přehlédnutelné boule až po hrůzně vyhlížející boláky a nádory. Ani po takovém napadení však zvěř nehyne, ale musí se odstřelit," popsal Kotrba.
Papilomatóza se šíří velmi snadno. Navíc ji nelze léčit.
"Onemocnění je virového původu a šíří se hlavně v letním období bodavým hmyzem a přímým kontaktem zvěře, například při srnčí říji," objasnil ředitel Krajské veterinární správy Božek Vejmelka. "U zvěře ve volnosti nelze použít vakcinaci, která se využívá u hospodářských zvířat. Preventivním opatřením je tak sanitární odstřel, který může přispět ke zpomalení dalšího šíření," doplnil.
Odlovenou a nemocí doslova znetvořenou zvěř je nutné vhodně a pečlivě zlikvidovat. "I pohozená kůže, takzvaná deka může být zdrojem infekce a možného přenosu onemocnění na další kusy," zdůraznil Kotrba.
Podle veterinárního zákona si tak počínali myslivci v Bačkovicích. "Oba kusy jsme zakopali do osmdesát centimetrů hluboké a vyvápněné jámy. Nic jiného jsme s tím dělat ani nemohli, byly to srny s opravdu velkými nádory," zavzpomínal myslivecký hospodář Hotař.
Všichni však ubezpečují, že člověku není onemocnění ani maso z postiženého kusu nebezpečné. "Papilomatóza jelenovitých není v žádném případě přenosná na člověka. Virus navíc zlikviduje var," řekl Kotrba a hospodář menhartické honitby poznamenal: "Není to opravdu nic hezkého na pohled,věřímale,žese tím lidem zvěřina úplně nezprotiví. Děláme opravdu všechno pro to, abychom to vymítili," ubezpečil Ellinger. Veterinární správa vybízí při manipulaci s postiženou zvěří k opatrnosti. "Přestože přenos na člověka nebyl prokázán, je nutno se zastřelenými kusy zacházet obezřetně a každý lovec by měl dbát na osobní hygienu. Při stahování použít rukavice, neměl by pít nebo kouřit a po použití dezinfikovat nůž," líčil ředitel Krajské veterinární správy Vysočiny Vejmelka.
Odbor životního prostředí moravskobudějovické radnice navíc upozorňuje i lidi pohybující se v přírodě. "Všichni myslivečtí hospodáři dostali potřebné informace. Lidé by se tak v případě nálezu nemocné zvěře měli obracet přímo na ně nebo na městské odbory životního prostředí," dodal Kotrba.