Státy EU schválily po měsících vyjednávání nařízení o obnově přírody

Do znění předpisu se ale zejména po tlaku zemědělců dostala řada výjimek. Opatření prošlo jen těsně, proti byly podle diplomatických zdrojů ČTK Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Finsko a Švédsko. Česko, které na jednání v Lucemburku zastupuje ministr životního prostředí Petr Hladík, návrh podpořilo.

Země EU měly původně už v březnu jen potvrdit kompromisní znění předpisu, které bylo předjednané s Evropským parlamentem. Některé ze států ale tehdy svou podporu stáhly, nebo se rozhodly zdržet se hlasování. Patovou situaci tehdy odsoudil právě i český ministr Hladík. „Přírodu opravdu potřebujeme obnovovat. Naše generace, generace lidí, kteří teď žijí v Evropě, dokáže pocítit, pokud se nám podaří adaptovat naše obce, města, volnou přírodu a krajinu na klimatickou změnu,“ uvedl Hladík. „Musím říct, že postoj některých členských států je bezprecedentní, odsouzeníhodný a takto nemůže EU jako celek pokračovat,“ dodal.

Belgickému předsednictví se nyní ale nakonec podařilo pro důležitý předpis najít dostatečnou podporu. Pro schválení nařízení byla potřeba kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 států z 27, které zároveň zastupují 65 procent populace EU. Pro přitom hlasovalo 20 zemí, šest jich bylo proti, Belgie jako předsednická země se zdržela. Pokud jde o druhý potřebný údaj, pro bylo 66,07 procent unijní populace.

„Jsem potěšen, že se podařilo schválit nařízení o obnově přírody, na kterém se Evropský parlament a Rada EU dohodly téměř před rokem. Jde o výsledek tvrdé práce, která se vyplatila,“ uvedl bruselský ministr zodpovědný za oblast změny klimatu, životního prostředí, energetiky, sociálních věcí a zdravotnictví Alain Maron. „V ochraně přírody není čas na přestávky,“ dodal.

Obrovskou radost z přijetí normy vyjádřil včera i český ministr Petr Hladík. „Velmi často se bavíme o tom, jak musíme snižovat emise. To je velmi důležité, ale dopad to bude mít pro naše děti a pro naše vnuky,“ uvedl. Pokud ale „adaptujeme naši volnou přírodu, naši krajinu, naše města, dopady můžeme vidět už teď,“ dodal. Přírodu podle něj už nelze jen chránit, ale je třeba ji i obnovovat všude tam, odkud se ztratila biodiverzita.

Podle Federace mysliveckých svazů států EU (FACE) odhlasování nařízení znamená, že opatření na obnovu přírody mohou být navržena na míru na vnitrostátní úrovni a zároveň může být zajištěno odpovídající financování a motivace pro zemědělce a vlastníky půdy. Budoucí úspěch právního rámce pro obnovu přírody závisí na silné politické podpoře a aktivní účasti všech zúčastněných stran. Mezi ně patří zemědělci a další subjekty hospodařící na půdě, lesníci, rybáři a myslivci, jejichž společné úsilí může tento zákon proměnit v hmatatelnou iniciativu v praxi.

Nařízení se vztahuje „na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních, lesních, zemědělských a městských ekosystémů, včetně mokřadů, pastvin, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů, včetně mořské trávy a mořských hub a korálů,“ uvedlo belgické předsednictví.

Text Nařízení o ochraně přírody najdete zde. 

Nařízení bude nyní zveřejněno v úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Nabude rovněž ihned účinnosti ve všech členských státech. Do roku 2033 pak Evropská komise uplatňování nařízení přezkoumá, zejména pak jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.

Podle ČTK a face.eu, red.