Přihlásit

Stavitelé silnic a ochránci přírody zasedají k jednomu stolu

Plánovaný rozvoj silniční a železniční infrastruktury v zemích karpatského regionu má za cíl protkat oblast hustou dopravní sítí. Hrozí však, že tato síť rozdělí přírodní bohatství Karpat na izolované fragmenty. Projekt TRANSGREEN se tomu snaží zabránit. Propojuje stavitele silnic, ekology, experty a rozhodovací orgány, aby měla příroda v regionu šanci fungovat stejně dobře jako nové dopravní cesty.

Stavitelé silnic a ochránci přírody zasedají k jednomu stolu Zdroj: www.selmy.cz

V době konání konference Plánování udržitelné dopravy v Karpatech 5. a 6. září 2018 se Bratislava stane srdcem hledání odborných řešení a závazků na téma integrovaného dopravního plánování zahrnujícího přírodu jako klíčového partnera všech zemí karpatského regionu i mimo něj.
To znamená zapojení širokého okruhu osob podílejících se na dopravním plánování, ochraně životního prostředí a všech souvisejících oborů. Debaty na téma integrovaného plánování dopravy svou účastí podpoří slovenský ministr životního prostředí László Sólymos, státní tajemnice slovenského ministerstva dopravy a výstavby Ladislava Cengelová a také ředitel sekretariátu Karpatské úmluvy při úřadu OSN pro životní prostředí Harald Egerer.
„Udržitelná doprava patří v současnosti k hlavním problémům venkovského i městského prostředí. Zejména to platí v citlivých horských oblastech Karpat. Karpaty jsou domovem rozmanitých živočišných a rostlinných druhů, z nichž řada je stále více ohrožována fragmentací krajiny způsobené rozvojem infrastruktury. Cesty, železnice, přehradní nádrže, vodní elektrárny, vedení elektrického napětí, rovněž intenzivní zemědělství a lesní hospodářství, to vše představuje výzvu pro péči o křehké karpatské horské ekosystémy a udržitelnou správu místních přírodních zdrojů. Při neustále rostoucím tempu rozvoje infrastruktury je klíčovým úkolem nalezení odpovídajících řešení, jež by vyvážila ochranu životního prostředí s ekonomickým růstem a zajistila co nejšetrnější způsoby výstavby. Státům Karpatské úmluvy by měl v tomto směřování pomoci strategický akční plán pro dopravu, který vzniká v rámci projektu TRANSGREEN,“ domnívá se Harald Egerer, ředitel sekretariátu Karpatské úmluvy při úřadu OSN pro životní prostředí.
„Svým způsobem teď píšeme historii pohledu na dopravu. Jsme pevně přesvědčeni, že Karpaty potřebují moderní a dobře rozloženou síť silnic a železnic. Moderní v pravém slova smyslu však znamená holistický přístup k dopravnímu plánování, který stejnou měrou zohledňuje potřeby lidí i přírody. Nesmíme dovolit plánování cest napříč územím s mimořádnou biologickou rozmanitostí a v ostatních přírodních oblastech musíme hledat nejlepší možná řešení projektů tak, aby docházelo k co nejšetrnějšímu začleňování dopravních sítí do krajiny. K tomu potřebujeme kvalitní inženýry schopné navrhovat technická řešení založená na výsledcích výzkumů ochrany přírody. V tomto ohledu je toto setkání skutečně průlomové a věříme, že podpoří mezioborovou spolupráci napříč všemi odvětvími, jež se zabývají rozvojem dopravy,“ uvedla Hildegard Meyer, manažerka regionálního projektu TRANSGREEN, jež je pořadatelem bratislavské konference.
Ačkoliv se setkání odborníků a tvůrců politik v Bratislavě koná pod názvem „konference“, jde o událost zaměřenou na praktická opatření a přijímání konkrétních kroků směřujících k integraci ochrany přírody do nadcházejících infrastrukturních projektů.

Podle www.selmy.cz

 

Projekt TRANSGREEN

Celý název projektu je „TRANSGREEN: Integrované plánování rozvoje dopravy a zelené infrastruktury v dunajsko-karpatské oblasti sloužící ku prospěchu lidí i přírody“. Cílem projektu je přispět k rozvoji bezpečnějších a ekologicky šetrnějších silničních a železničních sítí v České republice, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a na Ukrajině. TRANSGREEN znamená lepší propojení karpatského regionu prostřednictvím dopravní infrastruktury řešené s ohledem na ochranu přírody.

Karpatská úmluva

Karpatská úmluva je jediným víceúrovňovým řídícím orgánem pro celý karpatský region. Po Alpské úmluvě je také celosvětově druhým smluvně podloženým modelem pro ochranu a udržitelný rozvoj horského regionu. Sedmi smluvními stranami Úmluvy jsou Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovenská republika a Ukrajina. Po podpisu v Kyjevě v květnu 2003 vstoupila Úmluva v platnost v lednu 2006. Jejím cílem je ochrana a udržitelný rozvoj Karpat prostřednictvím zlepšování kvality života, posilování místních komunit a ekonomik, jakož i ochrany přírodních hodnot a kulturního dědictví. Sekretariát Karpatské úmluvy sídlí v kanceláři OSN pro životní prostředí ve Vídni.

 

Poslední změna: 05.09.2018 13:48

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.