V České republice meziročně přibylo vlčích teritorií

Celkem 19 se jich rozkládalo v pohraničních oblastech, některá na naše území zasahovala jen nepatrně. Ve 14 případech šlo o teritoria smeček, které v našich podmínkách čítají obvykle čtyři až šest jedinců. Oproti roku 2019 se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu. Informaci zveřejnilo na svých internetových stránkách Hnutí DUHA.

Přeshraniční vlčí teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděly Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, ČZU a CEwolf konsorcium.

Připojená mapa teritorií vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území České republiky. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Minimálně jedna telemetricky označená vlčice k nám však přišla z Rakouska, kdy cestou do Doupovských hor urazila minimálně 430 km. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, detaily k česko‑saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.

Podle Aleše Vorla, akademického pracovníka ČZU v Praze a vedoucího česko‑saského projektu OWAD, letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa: „To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků. V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl autem sražen vlk z Krušnohorska a tak dále. Velmi zajímavým záznamem je také přesun mladé vlčice z Horního Rakouska do Doupovských hor, kde patrně založila pár. Díky tomu, že prošla střední Evropou s telemetrickým obojkem, zanechala za sebou vědecky i ochranářsky významnou stopu – velmi dobře víme, kudy přesně prošla a jakým místům se vyhnula. Dokumentuje to také, že vlci jsou schopni se i v naší silně fragmentované krajině přesouvat rychle a na velké vzdálenosti.“

Podle www.selmy.cz, 25. 1. 2021, red.