V Česku skončila vakcinace lišek, vzteklinou se nenakazily už devět let
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Tisíce malých ampulek obalených v rybí moučce a tuku definitivně mizí z české přírody. "Vzteklá" liška se naposledy našla v dubnu 2002, proto od nového roku končí plošná vakcinace. Státní veterinární správa ruší či omezuje i řadu zdravotních kontrol hospodářských zvířat, uvedl zpravodajský server iDNES.cz.
V roce 2011 se musí vyšetřit pouze čtyři lišky na 100 kilometrů čtverečních. "Není problém to rychle splnit, protože jsou výrazně přemnožené. Ulovené lišky se odvezou na okresní pracoviště veterinární správy, kde myslivcům zaplatí zástřelné," říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Konec plošné vakcinace zavádí Metodika kontroly zdraví zvířat pro rok 2011, kterou vypracovala Státní veterinární správa (SVS) a schválilo ministerstvo zemědělství.
Největší problémy se vzteklinou u lišek byly v 80. letech minulého století, kdy počet nakažených jedinců dosahoval až dva tisíce za rok. Vzteklinu vymýtila orální vakcinace, která se zavedla v roce 1989.
K posledním případům nakažených lišek došlo v roce 2002 na Trutnovsku. O dva roky později bylo Česko uznané jako země prostá této virové nákazy .
Vakcíny zabalené v návnadě původně ručně kladli myslivci, později je státní veterina nechala shazovat z letadel a vrtulníků.
Změny se týkají i slepic, koňů či vepřů
Od nového roku také díky odolnosti vůči nákazám mizí nebo se redukují některá povinná vyšetření hospodářských zvířat. Stát i chovatelé tím podle mluvčího SVS Josefa Dubna celkem ušetří asi 20 milionů korun.
Předseda Agrární komory ČR Jan Veleba chválí především úsporu času. "Úbytek vyšetření je určitě pozitivní, protože kontrol pro všechny zemědělce je v České republice přespříliš. Bude je to méně zdržovat a budou mít o něco více času na vlastní práci," tvrdí Veleba.
Koně už například nemusejí být plošně vakcinováni proti chřipce. Tato povinnost se týká jen účastníků závodů a výstav. Pouze dobrovolná je také vakcinace slepic proti salmonelám, které téměř vymizely.
Jen u čtvrtiny poražených zvířat se vyšetřuje výskyt prasečího moru. "Klasický mor prasat se u nás nevyskytuje. Nebyl-li šest měsíců v okrese žádný výskyt protilátek u černé zvěře, budou se zde vyšetřovat pouze tři procenta poražených prasat," uvádí Duben.
Méně přísné jsou i prohlídky ulovených divokých prasat. Povinné však zůstávají vyšetření na parazitární onemocnění trichinelózu. Bakteriální choroby brucelóza a tularemie se zkoumají pouze u tří zajíců na 100 kilometrů čtverečních.
Konec plošné vakcinace zavádí Metodika kontroly zdraví zvířat pro rok 2011, kterou vypracovala Státní veterinární správa (SVS) a schválilo ministerstvo zemědělství.
Největší problémy se vzteklinou u lišek byly v 80. letech minulého století, kdy počet nakažených jedinců dosahoval až dva tisíce za rok. Vzteklinu vymýtila orální vakcinace, která se zavedla v roce 1989.
K posledním případům nakažených lišek došlo v roce 2002 na Trutnovsku. O dva roky později bylo Česko uznané jako země prostá této virové nákazy .
Vakcíny zabalené v návnadě původně ručně kladli myslivci, později je státní veterina nechala shazovat z letadel a vrtulníků.
Změny se týkají i slepic, koňů či vepřů
Od nového roku také díky odolnosti vůči nákazám mizí nebo se redukují některá povinná vyšetření hospodářských zvířat. Stát i chovatelé tím podle mluvčího SVS Josefa Dubna celkem ušetří asi 20 milionů korun.
Předseda Agrární komory ČR Jan Veleba chválí především úsporu času. "Úbytek vyšetření je určitě pozitivní, protože kontrol pro všechny zemědělce je v České republice přespříliš. Bude je to méně zdržovat a budou mít o něco více času na vlastní práci," tvrdí Veleba.
Koně už například nemusejí být plošně vakcinováni proti chřipce. Tato povinnost se týká jen účastníků závodů a výstav. Pouze dobrovolná je také vakcinace slepic proti salmonelám, které téměř vymizely.
Jen u čtvrtiny poražených zvířat se vyšetřuje výskyt prasečího moru. "Klasický mor prasat se u nás nevyskytuje. Nebyl-li šest měsíců v okrese žádný výskyt protilátek u černé zvěře, budou se zde vyšetřovat pouze tři procenta poražených prasat," uvádí Duben.
Méně přísné jsou i prohlídky ulovených divokých prasat. Povinné však zůstávají vyšetření na parazitární onemocnění trichinelózu. Bakteriální choroby brucelóza a tularemie se zkoumají pouze u tří zajíců na 100 kilometrů čtverečních.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.