V Česku výrazně ubývá myslivců,průměrný věk se blíží 60 letům

Jednota odhaduje, že sdružuje 90 až 95 procent myslivců v zemi. Myslivecká základna navíc stárne. Průměrný věk myslivce v Česku se blíží 60 letům. Dnešní mladé lidi až na výjimky myslivost příliš neláká.

"Každý racionálně a pragmaticky uvažující mladý člověk je pochopitelně daleko více přitahován aktivitami, které přináší snazší a rychlejší zisk nebo společenskou prestiž," řekl ČTK mediální poradce ČMMJ Martin Horálek. Myslivost se tak stále častěji stává formou rodinného dědictví. Jen výjimečně ji začínají provozovat mladí lidé z rodin bez myslivecké tradice. Myslivecké organizace se přesto snaží o příliv mladé generace prostřednictvím mysliveckých kroužků či vzdělávacích programů.

Myslivost je podle Horálka z časového hlediska velmi náročný koníček. "Kdo provozuje aktivně myslivost, většinou mu už nezbývá prostor pro jiné aktivity," uvedl. Levné není ani pořízení lovecké výbavy. Nejobyčejnější broková zbraň vyjde zhruba na 10 000 korun, nejlevnější kulovnice s optikou na 35 000 korun, slušný dalekohled okolo 10 000 Kč. Základní roční příspěvek ČMMJ činí 800 korun.

Také podle Vlastimila Harta a Jaroslava Červeného z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je úbytek myslivců dán hlavně stárnutím, kdy příliv nových členů nestačí nahrazovat odcházející staré myslivce. Na odlivu členů má podle akademiků podíl i sama jednota. "Za posledních zhruba deset let opustilo organizaci několik tisíc členů z důvodu nesouhlasu s jednáním a vystupováním vedení ČMMJ," sdělili ČTK.

Podle Horálka myslivce nejvíce trápí arogance a nezodpovědné chování některých návštěvníků v přírodě. Zejména v okolí velkých měst se agresivně rozšiřuje zástavba a lidé se ve dne i v noci pohybují ve volné přírodě. "Pro zvěř zbývá stále méně prostoru a myslivci, kteří se pokouší zvěř a její přirozené prostředí chránit, se stále častěji stávají terčem útoků, v lepším případě jen slovních," uvedl. Moderní člověk zvěři ukrajuje stále více z přirozeného prostředí a oblasti, kde by byla zvěř před intenzivním pohybem lidí chráněna dnes téměř neexistují.

Podle akademických pracovníků je tuzemská myslivost rozpolcená. Vedle klasických myslivců, kteří pečují o honitby, starají se o zvěř a tu následně podle zaběhlých a lety ověřených zvyků loví, je tu i několik dalších skupin. Mezi ně patří například lovečtí podnikatelé, kteří v myslivosti spatřují především zdroj příjmů, snobové, kteří loví jen trofeje, se kterými se mohou chlubit, či sportovní střelce lovící, protože je baví střílet. Patří sem také pytláci. "Podíl jednotlivých vyjmenovaných "zájmových skupin", ale nedokážeme odhadnout," uvedli. Mezi vnitřní problémy tuzemské myslivosti řadí dále zastaralou legislativu a přílišný konzervatizmus značné části myslivců neakceptujících nejnovější vědecké poznatky a zahraniční zkušenosti.

Hart s Červeným upozornili také na to, že negativní vztah veřejnosti k myslivcům není v současnosti problém pouze v Česku, ale i ve většině států Evropy. Časté jsou také konflikty myslivců s lesníky a zemědělci, kteří si stěžují na škody způsobené přemnoženými druhy zvěře na lesních porostech a polních plodinách. Dochází také ke střetům s ochranou přírody. "I když zájem obou skupin by měl být v zásadě obdobný, dosažení cílů a používané prostředky jsou naprosto rozdílné," uzavřeli.

Česko se v posledních letech potýká s přemnožením některých druhů zvěře, především divokých prasat. Ta způsobují ročně miliardové škody především zemědělcům. Stavy drobné zvěře v Česku v posledních pěti letech naopak klesly o desítky procent. Například počty koroptví byly loni už jen zhruba poloviční než v roce 2007, zajíců za stejné období ubylo takřka o pětinu. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu podle myslivců patří změny v krajině, intenzivní zemědělství či tlak predátorů, zejména právě divokého prasete.