Ve výjimečných případech lze odstřel vlka povolit
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Diskuse okolo výskytu vlků je velmi pestrá. Jedním ze směrů, jímž je vedena, je možnost rozdělení území České republiky do zón s různým stupněm ochrany vlka a umožněním jeho odstřelu. To však naráží na fakt, že vlk je podle evropské legislativy přísně chráněným druhem a jeho odstřel není možný. Na podrobnosti odpověděl Světu myslivosti korespondenčně Ing. Pavel Pešout, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, do jehož gesce daná problematika spadá.
Ilustrační fotografie Jaroslav Vogeltanz
Co pro nás vyplývá z toho, že vlk je podle druhové ochrany zvláště chráněný kriticky ohrožený živočich a podle CITES jsou jeho populace v České republice nejpřísněji chráněny? Je možné do budoucna uvažovat o zonaci území výskytu vlků a jejich odstřelu v některých částech republiky?
Pro zvláště chráněné druhy velkých savců, tedy medvěda, vlka, rysa a losa, je vymezen biotop, který je rozdělen podle funkcí na tři části – na migrační koridory, jádrová území a kritická místa. Oblasti s podmínkami pro jejich rozmnožování, tzv. jádrová území, jsou dále zpravidla kategorizovány a jednotlivé kategorie ploch jsou chráněny odstupňovaně. Co se týče ochrany jedinců, ta je na celém území České republiky totožná. Přístup k případnému odchytu či odstřelu musí tedy v rámci celé České republiky být porovnatelný.
Hnutí DUHA uvádí, že již podle současného zákona o ochraně přírody a krajiny je možné ve výjimečných případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny, odstřel chráněných šelem povolit. Můžete to potvrdit a v kladném případě upřesnit, o jaké situace jde?
Veřejný zájem může převažovat nad zájmem ochrany přírody v případech, kdy bude hrozit přímé nebezpečí člověku. Šlo by o odchyt či odstřel nemocných či imprintovaných jedinců, kteří si nedokážou opatřit potravu přirozenou cestou a uchylují se ke shánění potravy do okolí lidských obydlí.
Můžete uvést konkrétní případy, kdy byl odstřel povolen a za jakých podmínek?
Situace, kdy by byl povolován odchyt či odstřel nemocného nebo imprintovaného jedince, zatím nenastala. Pouze na Šluknovsku Ministerstvo životního prostředí povolilo odstřel kříženců (viz připojené stanovisko k výskytu vlka a psa na Šluknovsku – pozn. red.).
Co by se muselo v legislativě – evropské či národní – změnit, aby bylo možné uvažovat o zonaci krajiny z pohledu managementu vlka?
Pro diferenciaci přístupu k ochraně biotopu není v legislativě třeba nic měnit. Lze využít současnou právní úpravu.
Proč u nás dosud nebyl přijat plán péče o velké šelmy, přestože byl již dvakrát vypracován a předložen? Jaká je budoucnost tohoto materiálu?
Program péče je koncepčním dokumentem Ministerstva životního prostředí. Jeho schválení předchází odborná diskuse a projednání s dotčenými resorty, v tomto případě zejména s Ministerstvem zemědělství. V současné době je připravován na základě návrhu programu péče o tři druhy šelem z roku 2017 samostatný dokument týkající se pouze vlka. Jeho finalizaci předpokládáme v druhé polovině tohoto roku, poté, co proběhne projednání textu s dotčenými zainteresovanými skupinami.
Ing. Pavel Pešout
Připravili David Vaca a Petr Koubek
Korespondenční rozhovor vyšel ve Světě myslivosti č. 6/2018
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny jednal v dubnu o škodách působených vlky
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se dne 25. dubna t. r. zabýval problematikou škod působených vlky na hospodářských zvířatech. Přítomní poslanci se shodli, že současná právní úprava vyplácení škod za stržená zvířata nereflektuje veškeré náklady, které chovateli vzniknou, například plemennou a chovnou hodnotu zvířete. Zadali tedy příslušným ministerstvům vypracování úprav vedoucích k nápravě tohoto stavu. Poslanci zároveň nepodpořili požadavek chovatelů s nedostatečně zabezpečenými stády, aby bylo možné vlky střílet.
Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK) František Pelc připomněl, že přítomnost vlků snižuje škody na lesních a zemědělských pozemcích působené spárkatou zvěří, které dosahují mnohasetmilionových částek, a že v současnosti vyplácené náhrady za škody způsobené vlky znamenají v porovnání se škodami způsobenými dalšími zvláště chráněnými druhy zanedbatelné částky. V roce 2017 to byla pouze 4 % z celkově vyplacených náhrad.
Pelc také uvedl, že AOPK připravuje návrh území, kde bude možné vlky lovit. S takovým návrhem nesouhlasí Hnutí DUHA, podle něhož je v přímém rozporu s evropskými právními předpisy, neboť vlk patří mezi přísně chráněné živočichy (je v příloze IV Směrnice o stanovištích, která zonaci za účelem neselektivního odstřelu neumožňuje). Už podle současného zákona o ochraně přírody a krajiny je podle Hnutí DUHA ve výjimečných případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny, možné odstřel chráněných šelem povolit.
Podle www.selmy.cz. 25. 4. 2018, red.
Ministerstvo životního prostředí - Stanovisko k výskytu hybrida vlka a psa na Šluknovsku (v příloze)
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.