Velké změny v zákoně o potravinách. Co nás čeká?

Vyšší pokuty za klamání spotřebitelů, přísnější označování nebalených potravin nebo povinnost deklarovat původ zboží. To jsou hlavní novinky, které obsahuje úprava zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Novelu schválil už kabinet Petra Nečase, ale už ji nestihla projednat Poslanecká sněmovna. Teď ji v lehce pozměněné podobě posvětila vláda Jiřího Rusnoka a materiál bude předložen novým poslancům. V případě, že projde, měl by zákon platit od 1. července příštího roku.
Novela byla schválena ze dvou důvodů. Prvním z nich je sjednocení českého práva s evropskou legislativou a odstranění duplicit, druhým pak posílení ochrany spotřebitelů. Spotřebitel musí vědět, kdo výrobek vyrobil, ze které země pochází a co obsahuje. Spotřebitel bude konečně mít jistotu, co nakupuje, řekl Miroslav Toman, dosluhující ministr zemědělství.

Vyšší pokuty za klamání spotřebitele
Současné maximální sankce končí na 3 milionech. Nově má být hranice zvýšena až na 10 milionů korun. A to za nedodržení požadavků na označování potravin nebo kvalitativní parametry. Přínosem navržené úpravy má být zajištění a zaručení práva spotřebitele na informace o potravinách tak, aby se mohl informovaně rozhodnout a vybrat potraviny, které konzumuje. S tím souvisí i dosažení vysoké míry ochrany zdraví spotřebitele a zamezení praktik, které by ho mohly uvádět v omyl.

Do obchodu bez lupy
Nikdo už by neměl mít problém přečíst si v obchodě etiketu. Nové unijní nařízení zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských výrobků. Písmena na obalech dnes měří asi půl milimetru, nově by měla být nejméně dvakrát tak velká. Výrazněji budou muset být na potravinách označeny i alergenní látky, například ořechy. Je totiž dokázáno, že příčinou většiny projevů potravinové alergie jsou nebalené potraviny.

U pultu se dovíme víc
Kdo je vyrobil a co v nich je? Otázky, na které už se nebude potřeba ptát. Nebalené výrobky budou mít popisky.
U nebalených potravin při pultovém prodeji by měli obchodníci mít povinnost značit podíl hlavní složky výrobku a jméno výrobce. Důvodem pro zavedení této povinné informace je to, že na rozdíl od balených potravin spotřebitel u nebalených masných výrobků nemá žádnou možnost zjistit, jaký je podíl jednotlivých složek v daném výrobku. Spotřebitel se tedy nemůže dostatečně kvalifikovaně rozhodnout, zda je takový výrobek z jeho pohledu kvalitní. V tomto případě pak bude také při pultovém prodeji jednoznačně hrát roli porovnání několika výrobků se stejným názvem, ale rozdílnou hlavní složkou a rozdílnou cenou. Samotná informace o tom, co vlastně tvoří hlavní složku například masného výrobku, bude při výběru naprosto klíčová. V těsné blízkosti nebalených potravin má být také uváděno jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil.
Toto opatření finančně dopadne na 35 000 prodejců nebalených potravin masné, mléčné a pekařské výroby, ovoce a zeleniny. A to nejen na začátku, ale pak i při každé změně sortimentu. V rámci jedné prodejny provozovatel nabízí průměrně 60 druhů nebalených potravin. Je vypočteno, že označení těchto produktů zabere dva pracovní dny a vyjde na 2200 korun. Uvedené kalkulace budou kompenzovány zajištěním vysoké informovanosti konečného spotřebitele a tím omezení jeho uvedení v omyl, za což hrozí už zmíněné pokuty.

Na divočinu dohlédne veterinární správa
Původní text navrhoval sloučení Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Od toho ale bylo upuštěno. Státní veterinární správa naopak převezme odpovědnost nad zvěřinou v celém potravinovém řetězci. Tedy včetně uvádění zvěřiny na trh při poskytování stravovacích služeb jak v otevřeném (restaurace, ubytovací služby) tak i v uzavřeném typu stravování (školní stravování, zdravotní a sociální služby). Mělo by to zabránit tomu, aby se do kuchyní dostávala divočina třeba od pytláků. Z dat Státní veterinární správy vyplývá, že k úřední veterinární prohlídce bylo v letech 2009 až 2011 dodáno pouze 30 % ulovené zvěře. Veterináři tak ročně budou kontrolovat asi 7000 restaurací.
Nutnost zvýšit kvalitu dozoru nad zacházením se zvěřinou plyne také ze změn provedených poslední novelou veterinárního zákona, která umožnila uživatelům honiteb ulovenou volně žijící zvěře prohlédnutou pouze proškolenou osobou také do maloobchodních zařízení, ve kterých dochází ke stahování a bourání zvěřiny. Může se přitom jednat i o restaurace.
Novinkou je stanovení míry radiační kontaminace potravin. Zhruba v posledních dvou letech byly totiž u divokých prasat opakovaně naměřeny kumulované aktivity cesia výrazně nad vyhláškou stanovený limit.

Označování země původu
U vstupu do prodejen musí být jasně uvedeno pět hlavních zemí, ze kterých pochází nabízené zboží. Toto nařízení má být platné pro obchodní řetězce s tržbami přesahujícími pět miliard korun ročně. To se ale obchodníkům příliš nezamlouvá. Svaz obchodu a cestovního ruchu tento bod dokonce označil za protiústavní. Je to prý nepřímý tlak na to, aby se v České republice prodávalo více českých potravin.
Doufám, že se nám podaří tyto změny do nového zákona o potravinách prosadit. Rozhodně totiž nejsem spokojen s podílem českých výrobků na trhu a v obchodních řetězcích a pevně věřím, že se nám tento stav podaří změnit. S představiteli maloobchodních a velkoobchodních řetězců jsme se shodli na podpoře prodeje výrobků označených logem KLASA a na hledání cest, jak zvýšit podíl českých výrobků v obchodních řetězcích na našem trhu, prohlásil ke spornému bodu ministr zemědělství Miroslav Toman.