Veterináři úspěšně brání importu nákaz i falšování potravin

* Jak hodnotíte uplynulý rok 2013 a jak se Státní veterinární správě (SVS) dařilo plnit svou roli orgánu, který má vykonávat dozor nad zdravím zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou území ČR před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů, a tím i nepřímo za ochranu veřejného zdraví občanů?
I v loňském roce se nám dařilo plnit jeden ze stěžejních úkolů, kterým je ochrana státního území před zavlečením nebezpečných nákaz zvířat. Věříme, že se nám tak bude dařit i v letošním roce. Mohu také vyjádřit uspokojení, že všechny vzniklé problémy jsme vždy vyřešili, aniž by byla přijata ze strany EU vůči Česku jakákoli omezení. Ale k loňskému roku musím zdůraznit událost, o níž se v médiích hodně referovalo. Byla to známá aféra s koňským masem, která vypukla před několika měsíci v řadě zemí EU. Šlo o to, že výrobci a prodejci místo proklamovaného hovězího masa jej nahradili koňským masem, které je sice zdravotně nezávadné, ale v rámci jeho prodeje jde o cenově levnější maso. Výsledkem je, že tito prodejci získali vyšší zisk na úkor spotřebitelů, kteří byli takto ošizeni. Stejný problém, i když v jiném provedení, jsme zjistili i u nás. Také naši pracovníci odhalili nedeklarovaný obsah koňského masa, které bylo použito místo hovězího. Dokonce se nám podařilo přispět k odkrytí jedné větve falšovatelů. Jde o známou aféru nedeklarované koňské DNA ve švédských masových kuličkách, které se prodávaly v restauracích v jednom ze zahraničních obchodních řetězců. Abych byl ve výčtu těchto událostí úplný, tak kromě tohoto jsme se zabývali i výskytem výrobku Hovězí burger z Polska a Lasagne bolognesse od lucemburského vývozce. Největší problémy byly zjištěny ve Zlínském kraji, kde byla uložena nejvyšší pokuta, přes dva miliony korun. Celková výše pokut dosáhla zhruba čtyř milionů korun.

* Na tomto úseku činnosti SVS se vám dařilo, což je dobře. A jak to vidíte s ochranou hospodářských zvířat před nákazami?
Je to obdobné jako u předchozí otázky. V rámci našeho členství v EU se našich chovatelů zvířat týká i problém ochrany jejich chovů před nebezpečnými nákazami v okolních zemích, na což jsme přirozeně naši veřejnost upozorňovali. Přirozeně, že se tento problém týká i domácích mazlíčků. To nesmíme vynechat. Proč o tom hovořím? Protože šlo zejména o vzteklinu, a to především v souvislosti s možným dovozem psů. Tato nákaza, které je ČR prostá od roku 2002, se stále vyskytuje v Polsku, na Slovensku, hlášeny jsou výskyty i z Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Turecka, severní Afriky i z jiných zemí. Pokud jde o hospodářská zvířata, což určitě zajímá vaše čtenáře, na lehkou váhu nelze brát ani leukózu skotu, slintavku a kulhavku, africký mor prasat a celou řadu dalších nákaz. Mor malých přežvýkavců (ovcí) byl hlášen z Řecka a Bulharska, leukóza skotu z Polska, infekční anémie koní opakovaně z Rumunska, TBC skotu z Francie, západonilská horečka skotu ze Španělska. Například na sklonku roku byla zaznamenána v Nizozemsku, Portugalsku a v Německu byla nízce patogenní ptačí chřipka.

* Jak si v tomto směru stojíme u nás?
To, že v České republice nemáme s celou řadou nákaz problém, ale není samo sebou. Státní veterinární správa sleduje nákazovou situaci v okolních zemích a na případná hrozící rizika upozorňuje jak jednotlivé krajské veterinární správy, chovatelské svazy a chovatele, tak i veřejnost. Proto je na místě opatrnost, a to nejen při cestování. I u nás musejí mít chovatelé oči otevřené a každý podezřelý úhyn domácích i volně žijících zvířat musejí hlásit místně příslušné Krajské veterinární správě. Nejen proto, že jim to ukládá legislativa, ale především proto, že včasné zjištění nákazy je důležité pro zabránění jejího dalšího šíření a pro úspěšné zdolání. Našim chovatelům jsme opět připomínali, že od 1. ledna 2012 platí maximální limit přípustného obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB) 40 nanogramů na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drůbeže, ale i pro mléko a mléčné výrobky a vejce (nařízení Komise (EU) č. 1259/2011). Jde o snížení z původního evropského maximálního limitu 200 nanogramů na gram tuku, což znamenalo v ojedinělých případech překročení limitu tam, kde nebyly odstraněny staré nátěry používané před rokem 1986. V roce 2012 jsme odhalili tři farmy, v roce 2013 čtyři, kde byl nadlimitní obsah PCB v mase hospodářských zvířat. Je tedy na místě opět toto riziko chovatelům připomenout.

* Nemůže být v Česku určitým problémem i Aujeszkyho choroba prasat?
V chovech domácích prasat u nás se s ní nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, který byl ukončen už v bývalém Československu v roce 1987. Od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi této choroby prostou, a při vstupu ČR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská komise přiznáním dodatečných garancí země úředně prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat. Ovšem nelze zapomínat, že rezervoárem viru jsou prasata divoká, která jsou k viru vnímavá a jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvířat, u kterých onemocnění vždy končí smrtí. Jde především o skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata. Člověk není k infekci vnímavý. Proto jsme již několikrát upozorňovali majitele psů, aby se s nimi v přírodě pohybovali po cestách a na vodítku, aby předešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Opatrnost platí zejména pro lovecké psy. Když je řeč o prasatech, jistě stojí za zmínku velký úspěch, kdy japonské ministerstvo zemědělství zařadilo 6. prosince 2013 Českou republiku do seznamu zemí, které smějí do Japonska dovážet vepřové maso. Je to výsledek několikaletého koordinovaného úsilí Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství ČR. Získat toto povolení znamená, že se českým firmám otevírá další trh a že není malý, o tom svědčí fakt, že Japonsko dováží ročně okolo 800 000 tun vepřového masa. Naším cílem je tedy dozorovat zdravotní nezávadnost produkce domácí i cizí, ale kromě toho též napomáhat při uplatňování domácí produkce na zahraničních trzích.

* A co lze očekávat v průběhu letošního roku?
Věřím, že i letošní rok bude z pohledu veterinárního tak úspěšný, jako byl ten loňský. Na závěr bilancování si dovoluji popřát všem čtenářům, kolegyním a kolegům ve státní správě i v soukromé sféře a samozřejmě i chovatelům nejen dobré zdraví, abychom se mohli s podobným uspokojením podívat na konci roku zpět. Snad lze dodat, že zájem o informace ze Státní veterinární správy je opravdu velký, o čemž svědčí například i to, že od konce listopadu 2013, kdy jsme zájemcům umožnili získávat přímo informace o aktuální nákazové situaci, si tuto aplikaci stáhlo do mobilních telefonů několik set zájemců. A o výsledky veterinárních kontrol, které jsou zobrazovány velmi přehledně, na mapách na stránkách www.svscr.cz se od května loňského roku zajímá více než 10 000 lidí měsíčně. Dále lze uvést, že zájemci o činnost státního veterinárního dozoru mohou nyní komunikovat se Státní veterinární správou i prostřednictvím facebooku. Odkaz lze najít na našem webu.