Vlk jako příčina vylidnění venkova a konce pastevectví: zaznělo na konferenci v Hradci Králové

Na území Královéhradeckého kraje zasahují tři vlčí teritoria a kraj za rok 2019 vyplatil na náhradách škod po vlcích více než 2,2 milionu korun. „Královéhradecký kraj nemá problém s tím, aby zde žil vlk. My máme problém s tím, že v určitých oblastech dochází ke koncentraci více veřejných zájmů a ty nejsou dostatečně zohledňovány,“ okomentoval situaci v kraji Karel Klíma, radní za odbor životního prostředí a zemědělství. „Speciálně na Broumovsku máme zákonem chráněného vlka obecného, na druhé straně zde chráníme kulturní krajinu a na třetí straně se potýkáme s úbytkem obyvatelstva. Jako regionální politici musíme dbát na to, že zájmy budou v rovnováze. Systém jednodruhové ochrany, jak se praktikuje v oblasti životního prostředí, má svá rizika,“ uvedl jako důvod, proč se kraj stal partnerem konference, a požádal přítomné, aby si vzájemně naslouchali a využili prostor k hledání nekonfliktních řešení. „Broumovsko chceme udržet jako živý organismus, jako místo, kde se snoubí různé zájmy, ale zároveň kde nepřevládá jeden zájem nad druhým,“ doplnil hejtman Jiří Štěpán.

Program péče má zajistit společenskou a ekonomickou přijatelnost chráněného druhu
Nastavit rovnováhu mezi zájmy přírody a lidí, kteří v ní žijí a hospodaří, by měl Program péče o vlka. Z pověření Ministerstva životního prostředí (MŽP) ho připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). „Nejedná se o záchranný program, jeho cílem je zajistit příznivý stav druhu a jeho socioekonomickou přijatelnost. Musí také obsahovat plán pro kritické situace. Zpracovává se na 10 let a je možné ho upravovat,“ vysvětlila Jindřiška Jelínková z AOPK.

ČMMJ žádá rajonizaci a stanovení maximálního počtu vlků
Současnou podobu Programu péče však odmítá Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) i Svaz chovatelů ovcí a koz. „V programu není jednoznačně řečeno, kdo a jak bude zacházet s jedinci, kteří způsobují problémy, zvláště chovatelům hospodářských zvířat, nebo s kříženci,“ namítá Jiří Janota, předseda ČMMJ. Prostřednictvím krajských úřadů bylo za posledních 5 let proplaceno 159 milionů korun za zvláště chráněné živočichy, uvedl Janota při své přednášce „Dá se předpokládat, že za tři čtyři roky bude vlk na celém území. Co budeme dělat, když stále nemáme schválený Program péče, nebo budeme mít program, který je nicneříkající?“
Po MŽP a AOPK tedy jménem ČMMJ požaduje, aby stanovily, kolik vlků je pro Českou republiku únosných, aby nepůsobili nadměrné škody. „Dále chceme rajonizaci vlka, tedy aby stát stanovil, v kterých oblastech je vlk žádoucí a v kterých není.“
Za problém označil likvidaci cenných chovů muflonů a také útoky vlků na lovecké psy. Vyjádřil obavy, že pokud nebude přesně stanoven režim hospodaření s vlkem, vezmou lidé spravedlnost do vlastních rukou.

Nejvíce postižení jsou pastevci, vlk znamená likvidaci jejich živobytí
Státní ochrana přírody řeší konflikty mezi vlky a chovateli hospodářských zvířat formou náhrad škod a dotací na oplocení a pořízení pasteveckých psů. Chovatel ovcí a starosta obce Vernéřovice na Broumovsku, Tomáš Havrlant, však označil současná opatření jako nedostatečná. Podle něj jsou chovatelé i přes vyplácení náhrad ve ztrátě. Kvůli útokům vlků musí zvířata zavírat, tím narušují jejich pohodu, zanedbávají chovatelskou práci a nedosahují dřívějších přírůstků.
Jednání státu označuje chovatel za nelogické: „Na jednu stranu stát chce zachovat pastevectví, které pomáhá udržovat kulturní ráz krajiny, ale na druhou stranu podporuje vlky absolutní ochranou.“ Obává se, že příští generace již nebude mít zájem se pastevectví věnovat a problém vylidňování venkova bude pokračovat, jako se to děje i v jiných evropských zemích. Od státu proto požaduje zákonnou možnost aktivně bránit svůj majetek a živobytí.

O situaci z pohledu FACE a konfliktu, který přinesl lov vlků v sousedním Slovensku, vás budeme informovat v dubnovém čísle časopisu Svět myslivosti.
28. 2. 2020, redakce