Vzniklé problémy jsme vždy vyřešili

Rok 2013 byl poměrně bohatý na odhalení různě falšovaných nebo i nebezpečných potravin. Jak se SVS na ochraně spotřebitelů podílela?

Jako řada ostatních členských zemí EU jsme zjistili v některých výrobcích nedeklarovaný obsah koňského masa, a dokonce se nám podařilo přispět k odkrytí jedné větve falšovatelů (nedeklarovaná koňská DNA ve švédských masových kuličkách). Dále šlo o výrobky hovězí burger z Polska a lasagne bolognese od lucemburského výrobce. Největší problémy byly zjištěny ve Zlínském kraji, kde byla uložena nejvyšší pokuta, přes dva miliony korun. Celková výše pokut dosáhla zhruba čtyř milionů korun.

A pokud jde o prevenci?
Chovatelům jsme opět připomínali, že od 1. ledna 2012 platí maximální limit přípustného obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB) - 40 nanogramů na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drůbeže, ale i pro mléko a mléčné výrobky a vejce (nařízení Komise EU č. 1259/2011). Jde o snížení z původního evropského maximálního limitu 200 nanogramů na gram tuku, což znamenalo v ojedinělých případech překročení limitu tam, kde nebyly odstraněny staré nátěry používané před rokem 1986. V roce 2012 jsme odhalili celkem tři farmy, v roce 2013 čtyři, kde byl nadlimitní obsah PCB v mase hospodářských zvířat. Je tedy namístě opět toto riziko chovatelům připomenout.

Jak se SVS dařilo plnit jeden ze stěžejních úkolů, kterým je ochrana státního území před zavlečením nebezpečných nákaz zvířat?
Všechny vzniklé problémy jsme vždy vyřešili, aniž by byla přijata ze strany EU vůči ČR jakákoli omezení. Opět jsme upozorňovali veřejnost na rizika nebezpečných nákaz v okolních zemích, zejména na vzteklinu, především v souvislosti s možným dovozem psů. Tato nákaza, které je ČR prostá od roku 2002, se stále vyskytuje v Polsku, na Slovensku, hlášeny výskyty jsou i z Maďarska, Rumunska a Chorvatska, z Turecka, severní Afriky i z jiných zemí. Na lehkou váhu nelze brát ani leukózu skotu, slintavku a kulhavku, africký mor prasat a celou řadu dalších nákaz. Mor malých přežvýkavců (ovcí) je hlášen z Řecka a Bulharska, leukóza skotu z Polska, infekční anémie koní opakovaně z Rumunska, TBC skotu z Francie, Západonilská horečka skotu ze Španělska. V Holandsku, Portugalsku a v Německu byla zaznamenána nízce patogenní ptačí chřipka.

Co byste doporučil chovatelům?
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku nemáme problém s celou řadou nákaz. Není to ale náhoda. Státní veterinární správa sleduje nákazovou situaci v okolních zemích a na případná hrozící rizika upozorňuje jak jednotlivé krajské veterinární správy, chovatelské svazy a chovatele, tak i veřejnost.
Přesto je namístě opatrnost, a to nejen při cestování. I u nás musejí mít chovatelé oči otevřené a každý podezřelý úhyn domácích i volně žijících zvířat musejí hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Nejen proto, že jim to ukládá legislativa, ale především proto, že včasné zjištění nákazy je důležité pro zabránění jejímu dalšímu šíření a pro úspěšné zdolání.

Hrozí nějaké konkrétní nebezpečí?
Jistým problémem může být Aujeszkyho choroba divokých prasat. V chovech domácích prasat u nás se s ní nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, který byl v ČR ukončen již v roce 1987, a od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi prostou, a při vstupu ČR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská komise přiznáním dodatečných garancí země úředně prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat. Rezervoárem viru jsou však divoká prasata, která jsou k viru vnímavá a jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvířat, u kterých onemocnění vždy končí smrtí. Jde především o skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata.
Člověk není k infekci vnímavý. Proto jsme již několikrát upozorňovali majitele psů, aby se s nimi v přírodě pohybovali po cestách a na vodítku, aby předešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Opatrnost platí zejména pro lovecké psy.

Zajímají se lidé o vaše doporučení?
Zájem o informace ze Státní veterinární správy je opravdu velký, o tom svědčí například i to, že od konce listopadu, kdy jsme zájemcům umožnili získávat přímo informace o aktuální nákazové situaci, si tuto aplikaci stáhlo do mobilních telefonů několik set zájemců. A o výsledky veterinárních kontrol, které jsou zobrazovány velmi přehledně na mapách, na stránkách www.svscr.cz, se od května zajímá více než 10 000 lidí měsíčně.