Zoologové odhadují počet vlků na Šumavě na 36, o čtvrtinu víc než předloni

Kdysi vyhubení vlci se na Šumavu přirozeně vracejí od roku 2015, jejich první novodobé rozmnožování tam odborníci potvrdili v roce 2017. První vlčí teritorium vzniklo v centrální Šumavě a zvířata zoologové označili jako Srnskou smečku. „Počet známých teritorií je nyní stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla nově obsazena vlčími páry, a to v Plzeňském kraji v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 proběhlo rozmnožování všude kromě Srnské smečky,“ řekl vedoucí zoologického oddělení správy parku Jan Mokrý.

U vlků z okolí Srní přírodovědci nyní nemohou rozmnožování potvrdit. Předpokládají, že smečku tvoří tři až pět dospělých zvířat, která zachytily fotopasti. Ředitel parku Pavel Hubený připustil, že první vlčí smečka Šumavy se může úplně rozpadnout a její teritorium obsadí vlci ze sousedních území. Stejně tak se může smečka obnovit. „Vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ řekl Hubený.

Složení jídelníčku šumavských vlků správci parku zjišťují spolu s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy rozborem vzorků trusu. Z více než 260 prozkoumaných vzorků trusu vyplývá, že 96 procent potravy vlků tvoří jelení a srnčí zvěř a prasata divoká. Zbytek představují zajíci či drobní savci a také hospodářská zvířata, která zaujímají 2,5 procenta z potravy šumavských vlků. Šelmy se tak na Šumavě významně podílejí na lovu přemnožené jelení zvěře, což dosud dělal pouze člověk. „V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ uvedl zoolog parku Oldřich Vojtěch.

První škody způsobené vlky na hospodářských zvířatech na území parku a chráněné krajinné oblasti nahlásili farmáři v roce 2017. V roce 2018 bylo hlášeno 17 škod, v roce 2019 už 41. „Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali 37, o rok později 21 a loni 22. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ doplnil Vojtěch.

Podle ČTK, 6. 5. 2023, red.